Svařování hliníku je jedna z největších výzev i pro zkušené svářeče. Kromě samotného svařování je možná ještě důležitější příprava před svařováním. Tím se rozumí příprava materiálu, který budeme svařovat, přídavného materiálu, který budeme používat, svařovacího stroje a samotné ochrany svářeče. Hliník můžeme svařovat všemi základními typy svařování, ale nejlepších výsledků dosáhneme svařováním metodou TIG AC (střídavým proudem). Pojďme se tedy podívat na 7 základních kroků pro kvalitní svařování hliníku.
1. Připravte si vše, co pro svařování hliníku potřebujete
Na začátku je třeba, abyste si připravili všechno potřebné, s čím bude vůbec možné hliník svařovat:
- svařovací zdroj, kterým je možné svařovat hliník – TIG svářečky AC/DC, MIG svářečky,
- hliníkový přídavný materiál – takový, který je vhodný pro svařování dané slitiny hliníku,
- ochranný plyn na vytvoření ochranné atmosféry, běžně se používá čistý argon nebo se přidají 3 % helia, který lépe stabilizuje oblouk,
- zabroušenou wolframovou elektrodu – v případě TIG svařování, o broušení se dozvíte víc v článku Wolframové elektrody: jak a čím je brousit?,
- vhodné příslušenství pro svařování hliníku.
2. Připravte si ochranné pomůcky na svařování TIG
Ochranné pomůcky jsou důležité u jakéhokoliv svařování. Při svařování hliníku a speciálně metodou TIG, je ale nutné mít speciální ochranné pomůcky. Jedná se hlavně o:
- vhodnou svářecí kuklu pro TIG svařování,
- ochranné rukavice, nejlepší jsou co nejtenčí, abyste dokázali co nejlépe ovládat svařovací oblouk,
- vhodné tepluodolné oblečení (dlouhé kalhoty a halena s dlouhými rukávy).
3. Čištění svařovaného hliníkového kusu a také přídavného materiálu
Asi jedna z nejdůležitějších částí v procesu svařování hliníku je jeho čištění. Hliníkový materiál vytváří na povrchu tenkou vrstvu oxidu hliníku, který se taví při mnohem vyšších teplotách než samotný hliník. To znamená, že před svařováním je třeba tyto oxidy odstranit. To samé platí i pro přídavný materiál. Hliník se dá vyčistit následovně:
- potřete místo svaru acetonem a opláchněte svařovaný kus ve vodě,
- nechte ho pořádně oschnout,
- vydrhněte hliník kartáčem, který má nerezové štětinky, abyste dokončili čištění svařovaného kusu,
- očistěte přídavný materiál (ideálně pomocí brusného čistícího rouna).
4. Nejprve si svar nacvičte
Celý proces svaru si nejprve raději nacvičte nanečisto. To znamená, že nebudete ještě zapalovat oblouk, ale projedete si celou dráhu svaru „na sucho“, abyste zjistili, zda vás něco neruší, něco vám nepřekáží, nebo neznemožňuje předpokládaný pohyb. Připravit byste si měli hlavně:
- správnou vzdálenost hořáku k hliníkovému materiálu (ne moc blízko, abyste nepřilepili elektrodu, ani moc daleko, aby nebyl oblouk moc široký, svarová lázeň by se velmi těžko kontrolovala), ideální vzdálenost 2–3 mm,
- sklon hořáku při TIG svařování přibližně pod 10° úhlem vůči svařovanému kusu,
- sklon přídavného materiálu přibližně 90° vůči wolframové elektrodě,
- následně otestujte samotný pohyb hořáku přesně takovou cestou, jakou budete svařovat,
- hořák vždy tlačte od sebe, nikdy netahejte směrem k sobě.
5. Předehřátí hliníkového materiálu
Mnohem jednodušší je svařovat hliník, když je ještě před svařováním zahřátý na vyšší teplotu než je teplota v místnosti. Při svařování silných hliníkových kusů může docházet k velmi slabým svarům, pokud není materiál před svařováním předehřátý. Předehřát materiál můžete několika způsoby:
- předehřátí pomocí plynového hořáku,
- vložení obrobku přímo do pece, pokud je to možné,
- indukčním ohřevem,
- doporučované zahřátí na 170 °C.
6. Nastavení svařovacího zdroje vhodného pro svařování hliníku
Je důležité si nastavit hlavně velikost svařovacího proudu. Doporučuje se na 1 mm tloušťky materiálu nastavit 40 A. To znamená, že pokud chcete svařovat 3mm kus, měli byste mít nastaveno přibližně 120 A. Při TIG svařování samozřejmě musíte disponovat zdrojem, který dokáže svařovat hliník. Také potřebujete speciální přídavný materiál na hliník a mít zvolený vhodný režim svařování. Více o nastavení TIG svářečky AC/DC při svařování hliníku najdete v dalším článku.
7. Můžete svařovat
Začněte tím, že přiblížíte hořák s wolframovou elektrodou ke svařovanému kusu. Elektroda by se neměla dotýkat materiálu, jinak by se mohla přilepit a otupit, což znamená, že bychom jí opět museli zabrousit. Je tedy vhodné mít elektrodu vzdálenou od materiálu přibližně 3 mm. Stlačením spouště na hořáku se zapálí elektrický oblouk, který přebíhá mezi elektrodou a svařovaným kusem. Teplo, které je vytvářené obloukem, taví materiál a vytváří se svarová lázeň. Pokud potřebujeme vyplnit svar, postupně přidáváme přídavný materiál. Pro ukončení svařování jen pustíme spoušť na hořáku a chvíli necháme dofouknout plyn na náš nový svar.
váš tým Solík
